Kouč Aleš Křeček proto měl po skončení mikulášské bitvy smíšené pocity: „Bohužel, obrovsky cenné vedení jsme neudrželi. Pravdou však je, že jsme v zápase herně určitě tahali za kratší konec. Žižkov si udržoval lehkou územní převahu, my jsme však odolávali a soupeře jsme pustili jen do minima šancí. Utkání bylo na měkkém a stále se zhoršujícím terénu hodně bojovné. Nebezpečnější jsme byli v první půli poté, co jsme přečkali úvodní desetiminutovou převahu Viktorky. Ve druhém dějství nás v některých momentech podržel gólman Číž, za což mu náleží poděkování. A byli jsme to nakonec my, kdo šel po nádherné trefě Smejkyho do vedení. Je proto velká škoda, že jsme zkraje nastavení super výsledek neudrželi. Domácí v závěru logicky vsadili na jednu kartu, před vápnem nám propadl jeden míč a Mashike se ocitl za stopery a poměrně šťastně skóroval.“
Zhruba po hodině hry jste zaujali tím, jak jste operativně dokázali přejít ze čtyřobráncového na tříobráncový systém. „Ano, je to tak. Věděli jsme, že má Viktorka trošku problémy a proto jsme přešli k této změně. Vpředu se Vedrymu příliš nedařilo držet balóny, takže jsme začali hrát na dva rychlé útočníky Arroya a Smejkyho. Riskli jsme to za stavu 0:0, zhruba za deset minut jsme vstřelili branku a jen málo chybělo, abychom utkání dotáhli do vítězného konce,“ povzdechl si Křeček.
_resize.jpg)
Vysočina veze z půdy favorizované Viktorie Žižkov velmi cenný bod za remízu 1:1 (0:0). Zároveň se takto velmi dobře loučí s dlouhou podzimní sezónou a potvrzuje, že se jí v ní mnohem více dařilo venku. Škoda, že na stadiónu SK Prosek jihlavské vedení po nádherné trefě Tomáše Smejkala nevydrželo až do konce.
