Čekání na gól bylo vážně dlouhý. Už jsem to měl malinko v hlavě. Těch šancí bylo v jarních zápasech mraky. I dnes proti Žižkovu jsem mohl dát snad pět branek. Naštěstí jsem dal dvě a jsem za to rád. Důležité ale je, že jsme vyhráli.
Která z branek Tě potěšila více?
Samozřejmě, že ta první. Díky této brzké brance jsem se chytil a lépe se pak hrálo i celému mužstvu. Žižkov to dnes měl hrozně těžký, protože už od úvodní minuty hrál v oslabení. Naše kvalita se poté prosadila. Dokázali jsme si obranu soupeře obehrát a hlavně jsme rychle dali dvě branky. Škoda, že jsme ve druhém poločase nevstřelili více gólů. Trochu nám chyběla větší hladovost po gólech.
Vybavuješ si zápas, v němž by byla udělena červená karta po čtyřiceti vteřinách?
Jasně, na podzim v Sokolovu, kdy byl strašně rychle vyloučen Till Schumacher.
Zatímco venku se nedokážete vyvarovat zbytečným ztrátám, tak doma jste na jaře stoprocentní...
Prohry ve Vítkovicích a v Chrudimi byly hrozně hloupé. Po povinném vítězství nad Žižkovem bychom chtěli bodovat ve středečním utkání na půdě Prostějova. Je jasné, že se nám doma hraje lépe, jsme silnější a sebevědomější. Soupeři k nám asi mají větší respekt a častěji se nám zde daří vstřelit druhý uklidňující gól.
Oproti předchozím zápasům jsi nastoupil na křídle, nikoli jako podhrot. Vyhovovala Ti tato změna?
Je mi jedno, na jakém ofenzivním místě zálohy nastupuju. Do šancí jsem se dostával na obou postech. Je to jen o tom zachovat chladnou hlavu a branku vstřelit. Věřím, že na to navážu v dalších důležitých zápasech.
Zatímco jarní část Chance Ligy odstartuje již v sobotu 1. února, tak druhá nejvyšší soutěž si musí na svůj obnovený výkop počkat ještě dlouhé čtyři týdny. FC Vysočina uprostřed zimní přípravy čeká druhá bratislavská druholigová konfrontace v rozmezí sedmi dnů – proti FC Petržalka.
