Je těžké psát tento sloupek bezprostředně po utkání v Chrudimi, protože jsem plný emocí a zklamání. Není ostuda prohrát v Chrudimi, ztratila tady i řada dalších favoritů. K zamyšlení je samozřejmě ten způsob, jakým k tomu došlo.
Vypadá to, jako bychom neuměli předvést normální průměrný výkon, buď hrajeme skvěle, nebo příšerně. Prvních 30 minut v Chrudimi bylo skvělých, 15 minut před poločasem hrozných, přesto jsme dokázali jít do vedení. Jestli jsme si mysleli, že se utkání už samo dohraje a že se nemáme čeho bát, škaredě jsme se spletli. Domácí na nás vletěli a vstřelili nám 3 góly. Z našeho hlediska hodně hloupé branky. I kdybychom se dostali pod tlak, není zkrátka možné, aby naše mužstvo třikrát inkasovalo hlavně ze standardek.
Není zkrátka možné předvádět tak diametrálně odlišné výkony nejen v jednotlivých zápasech, ale i v rámci jednoho zápasu. To nás strašně limituje a máme pár týdnu pracovat na zlepšení. Největší rozčilení pramení právě z toho, že vím, že umíme hrát velmi dobře, o to větší emoce pak vzbudí naše nekoncentrovanost a bohorovnost, se kterou jsme schopní k některým částem zápasu přistoupit. Dobrý fotbalista se však nepozná z jednoho dobrého výkonu, ale až tehdy, pokud dokáže ty výkony zopakovat.
V tom je rozdíl mezi námi a Budějkami. Oni zkrátka v klidu vyhrávají 1:0. Poctivě brání a mají utkání pod kontrolou. Nyní jim již můžeme gratulovat k postupu, protože ta ztráta už se prakticky dohnat nedá. Hráči mají nyní dvě utkání, aby tento hrozný zápas odčinili. Naším cílem je co nejdříve uhrát druhé místo a mít klid na přípravu na baráž. To však také znamená vyhrát nejbližší dva zápasy.
Je škoda, že po zápase s Chrudimi v tomto sloupku zapadne náš zápas s Třincem. V hezkém počasí jsme Třinec výrazně přehráli, bohužel pouze o jednu branku. Je jen škoda, že se z většinou povedených domácích utkání nejsme schopni odrazit také dobrým venkovním výkonům (s výjimkou Hradec Králové). Nezbývá, než dnešní sloupek uzavřít bojovně – Hurá na Žižkov!!!
FCV do toho!
Honza Staněk
Pokračovat na další článek: